AERO A-42

Při pohledu na elegantní tvary tohoto letounu se až nechce věřit, že pochází z roku 1930. Dva jeho prototypy byly urychleně dokončeny tak, aby se mohly zůčastnit prestižních závodů státy Malé dohody a Polskem. Tento spěch měl prý negativní vliv na kvalitu strojů. Účast strojů byla zklamáním, skončili na osmém a dvanáctém místě. Pro srovnání - klasický dvouplošník Š-516, verze Š-16 se stejným motorem jako měly A-42 skončil druhý! Pro smazání špatného dojmu Aero zahájilo po návratu strojů tažení za získáním rekordů. Rotmistr Svozil jich získal šestnáct národních a pět mezinárodních v několika třídách. Až do poloviny roku 1932 probíhaly zkoušky stroje ve VLÚS v Letňanech. Bohužel nedostaků bylo mnoho a některé se prostě nepodařilo odstranit. Dosti se měnila kabina, postupně se snažili zlepšit výhled z ní jejím vyvýšením případně odkrytím. Délka vzletu a přistání byla neúnosná, stroj neuměl plochou zatáčku, což byl pro bombardér závažný nedostatek, prostory osádky se komisi zdály příliš stísněné, malá účinost směrovky a chvění OP.... Vojáci stroje nepřijali a žádali odstranění závad a instalaci celokovového křídla. Aerovka se v době nedostatku práce snažila vyhovět, ale spolupráce na kovovém křídle s firmou Rohrbach ji úspěch nepřinesla. MNO v prosinci 1932 nad A-42 zlomilo hůl a zrušilo objednávku zdokonalené verze. Plně se projevila nezkušenost našich továren se zpracováním kovů pro stavbu letounů. Je smutné, že tak pokrokový a elegantní letoun nedospěl k sériové výrobě a továrna Aero se tak znovu vrátila k dvouplošníkům, jež produkovala déle než bylo zdrávo...
Technický popis - třímístný, jednomotorový, samonosný hornoplošník. Kostra trupu z ocelových trubek, křídlo bylo celodřevěné včetně potahu. Krycí plechy motoru duralové. Řadový motor poháněl třílistou vrtuli. Podvozek pevný, záďový, s ostruhou.
Barevné provedení - oba prototypy byly ve standartní kamufláži khaki/hliník. Na trupu a křídlech zespodu se během závodů objevila závodní čísla. V dalším období se na trupu objevil bílý obdélník a označení z období zkoušek ve VLÚS, tedy bílé písmeno s hranatých tvarů a bílé rovněž hranaté číslo 38.

ZÁKLADNÍ TTD
Rozpětí	20,80 m
Délka	13,80 m
Nosná plocha	54,00 m²
Hmotnost prázdná	2940 kg
Motor	Isotta Fraschini "Asso" - 588 kW
Maximální rychlost	270 km/h
Dolet	1200 km
Dostup	7 000 m
Stoupavost	1,6 m/s
Výzbroj	2 x vz. 28 7.92 mm pohyb.

PODKLADY
MODELY 1:72
firma	název	provedení	doba vzniku	poznámka
Legato	Aero A-42	resin	1999	kabiny jsou bohužel "kouřové", plusem jsou alternativní díly pro oba prototypy, jednoduché plechy, obtisky nejsou příliš kvalitní, ale asi byla vydána oprava.
Letadla čs. pilotů	V. Šorel	barevný bokorys, byť nepřesný, text
Čs. letadla	V. Němeček	výkres, foto, text	jediný mně známý kompletní výkres
Aero 1919-1999	P. Kučera	foto, text
Vzduch je naše moře	J. Rajlich, J. Sehnal	foto, text, bokorys

AERO A-42

Zpět na výběr typů

Zpět na hlavní stránku