B-534 1. verze (označovány též verze I) zahrnuje stroje výrobních čísel 2 až 101. Byly to tedy první sériové stroje. Od konečného vzhledu 1. prototypu se lišily jen málo, asi nejvýznamější a nejviditelnější změnou bylo zesílení výzbroje na čtyři kulomety puškové ráže zamontováním dvou kulometů do spodních křídel vně vrtulového disku. Na horní straně spodních křídel přibyla tedy charakteristická "boule". Takto byly vyzbrojeny stroje do kusového čísla 47. Poté již byly na žádost vojáků křídelní kulomety vynechány a postupně byly odstraněny i z předcházejících strojů. Co vedlo MNO k podstatné redukci výzbroje je nejasné. V úvahu mohou připadat z rozumných důvodů snad jen pevnostní problémy, neboť tak často uváděná menší přesnost křídelních kulometů byla ověřována zkouškami rozdílně vyzbrojených strojů a byla zanedbatelná. Rozhodně neopravňovala k tak velkému oslabení výzbroje. V jednom z pramenů jsem četl zmínku, že všechny "dvoukulometné" stroje byly postupně upravovány tak, aby byla kdykoliv možná montáž druhého páru kulometů do trupu obdobně, jak tomu bylo u následných verzí. Pak by to mělo alespoň nějakou logiku, bohužel jsem však tuto zmínku nikde jinde nenašel potvrzenou a stroje v reálu nikdy druhý pár kulometů v trupu nenosily. Asi to už navždy zůstrane jednímm z otazníků okolo B-534. Stroje měly dva samostatné lapače vzduchu pod přídí na spodních hranách kapotáže motoru, dřevěnou vrtuli a nekapotovaná kola. jako první jednotky byly zbrusu novými výkonnými stíhačkami vyzbrojeny letky 4. leteckého pluku. Je to vcelku pochopitelné, neboť 4. LP byl čistě stíhací jednotkou. K letkám tedy první stroje přišly začátkem října 1935. Bohužel v provozu se velmi brzy tragicky projevila technická závada, jež stála několik životů. Plech kryjící náběžnou hranu horního křídla byl příliš slabý a při vyšších rychlostech docházelo k jeho deformacím a následovalo poškození, někdy i totální destrukce křídla. Vzhledem k charakteru závady trvalo dosti dlouho, než se podařilo odhalit příčinu a začít s rekonstrukcí již vyrobených strojů. Podobné problému s poddimenzováním konstrukce byly i s ocasními plochami, u nich docházelo k třepání a konstrukce jejich náběžných hran musela být také zesilována. Prosazení B-534 do výzbroje neměla továrna Avia snadné, ačkoliv objednávku na první sérii obdržela již v červenci 1934. Konkurence se nevzdávala, snažila se poukazovat na nedostatky stroje a MNO navíc trvalo na předání sublicence továrně Letov, případně Aero. Pro první republiku bylo však značně typické, že výrobce si skoro vždy prosadil v jednáních s MNO svou a tak Avia nakonec licenci nepředala. Počátkem roku 1935 byla uzavřena definitivní smlouva o dodání 1. série (série, nikoliv verze) 147 ks včetně 1. prototypu, draku pro lámací zkoušky a pokusného stroje (stala se jím B-534.139). Postupně dostala Avia objednávky na čtyři série, ty však nelze ztotožnit s jednotlivými obecně uznávanými verzemi B-534. Naopak v některých výrobních sériích byly dodány stroje dvou verzí.
Obecně se tedy rozlišují podle výrobních čísel verze typu takto:
| ZÁKLADNÍ TTD | |
|
Rozpětí |
9,40 m |
|
Délka |
8,10 m |
|
Nosná plocha |
23,56 m2 |
|
Hmotnost prázdná |
1385 kg |
|
Motor |
Avia HS 12Ydrs - 632 kW |
|
Maximální rychlost |
353 km/h |
|
Dolet |
600 km |
|
Dostup |
10 000 m |
|
Stoupavost |
15,1 m/s |
|
Výzbroj |
zpočátku 4x vz.30 7,92mm |