AERO A-300
V květnu 1936 továrna Aero dokončila jeden z projektů vojenské verze zdařilého civilního stroje A-204. Pod původním označením projektu A-206 se skrýval projekt bombardovacího letounu využívající stejné křídlo. MNO si vyžádalo některé změny a projekt se zapracovanými změnami dostal označení A-300. Model stroje byl předváděn na národní letecké výstavě v roce 1937, bohužel prototyp byl dokončován až v roce 1938. První let uskutečnil prototyp ještě s pevným podvozkem v dubnu 1938, oficiální zkoušky byly zahájeny po dokončení stroje až v létě. Hned od počátku byly jasné vysoké kvality stroje. Vysoká rychlost, snadná ovladatelnost a dobré letové vlastnosti spolu s nízkou výrobní náročností byly nejlepšim doporučením k zavedení do výzbroje našeho letectva. Stroj měl v průzkumné variantě dolet až 1800 km, s 900 kg pum dolétl 1400 km, s tunovým nákladem pak 900 km. Zajímavá byla zatahovací kulometná věž za kabinou. V zataženém stavu z ní vyčuhoval nad obrys trupu jen malý kapkovitý výstupek umožňující střelci pozorovat oblohu. Ještě v roce 1938 započala stavba dvou dalších prototypů a počítalo se se stavbou patnácti kusů počáteční série. Vojenské označení mělo být B-72 a stroj měl co nejdříve nahradit ve výrobě mnohem náročnější Avii B-71. Co MNO vedlo k zamýšlené změně v pravidlech označování typů se mi nepodařilo dosud zjistit. Po Mnichovu se v ovzduší celkové rezignace od přípravy výroby ustoupilo a v úvahu připadala jen pro zahraničního zájemce. Vážný zájem o stroj projevovalo Řecko, okupace tomu zabránila a Němci stroj odvezli, zkoušeli a poté zničili.
Technický popis - čtyřmístný, dvoumotorový dolnoplošník. Letoun byl typické stavby Aerovky - trup z ocelových trubek pokrytý dřevěnou karosérií a plátnem, dřevěná kostra křídel potažena překližkou. Hvězdicové motory poháněly třílisté kovové vrtule. Podvozek zatahovací záďového typu s ostruhovým kolečkem.
Barevné provedení - zbarvení prototypu je udáváno jako khaki na všech plochách. Na standartních místech čs. kokardy, na trupu bílé označení VTLÚ s5. Původní vzhled kokard byl bez lemu, v průběhu zkoušek byly kokardy přetřeny a lemovány, na SOP se mírně posunuly.
| ZÁKLADNÍ TTD |
|
Rozpětí |
19,05 m |
|
Délka |
13,50 m |
|
Nosná plocha |
45,50 m2 |
|
Hmotnost prázdná |
4 337 kg |
|
Motor |
Bristol Mercury IX - 610 kW |
|
Maximální rychlost |
456 km/h |
|
Dolet |
až 2 200 km |
|
Dostup |
9 400 m |
|
Stoupavost |
9,5 m/s |
|
Výzbroj |
3 x vz.30 7,92 mm
1000 kg pum |
| MODELY 1:72 |
| firma | název | provedení | doba vzniku | poznámka |
| MPM | Aero A-300 | vacu + shortrun díly | zřejmě konec 70. let | Přesnost není stoprocentní, ale dá se z něj postavit pěkný model tohoto krásného stroje. Model vytvořili košičtí modeláři, v roce 1989 si jej bylo možno objednat, pár let po revoluci jej distribuovala MPM, dnes se už nevyrábí. |
PODKLADY |
| Čs. letadla I | V. Němeček | foto, text, | |
| Vzduch je naše moře | J.Rajlich, J.Sehnal | foto, text, bokorysy |
| LK 1,2/81 | monografie a malé letectvo | text, foto, výkres a barevné schema |
| Aero 1919-1999 | P. Kučera | foto |
| Čs. letectvo v roce 1938 | M. John | Baroko&Fox, 1996 | text |
