Praga E-39 alias BH-39
Po odchodu Beneše a Hajna z Avie získala tato dvojice práci a podporu v leteckém oddělení továrny Praga. Zde zahájili práce konstrukcí elementárního školního letounu BH-39 a navazujícího pokračovacího cvičného typu BH-41. Opět se objevily typické prvky jejich konstrukce v menším rozpětí horního křídla bez křidélek neseného pyramidou. Trup byl již kovové kostry a za pohonnou jednotku byl vybrán Walter NZ-120 (120 k). S ním prototyp vzlétl poprvé někdy v červnu 1931. Od konce srpna se podrobil vojenským zkouškám. Ty trvaly dost dlouho, neboť na stroji se mnohé upravovalo a uzavřeny byly až v lednu 1934. Mezitím v roce 1932 přibyl druhý prototyp a tak změny vyplývající ze zkoušek probíhaly i na něm. Největším problémem byla nedostatečná podélná stabilita a tak se upravovaly hlavně ocasní plochy letounů. Ty byly zvětšeny, kormidla odlehčeny a trup prodloužen v oblasti motorového lože. Pak již letové vlastnosti vyhovělya byly v závěrečném protokolu označeny za velmi dobré.
Na základě jejich výsledku bylo objednáno 21 ks u továrny Letov, neboť zde se podle dohody s MNO měly vyrábět sériově všechny stroje Praga a skutečně se tak dělo až do roku 1936. Nicméně Letov po osmi vyrobených kusech byl nucen pro nedostatek kapacity předat výrobu zpět do Pragy. Zbytek série tedy postavila Praga, ale již s motory Walter "Gemma" (130/140 k). Několik dokonce dostalo motory Walter "Mars" (155 k). časově spadají dodávku první série do roku 1935, pár strojů bylo dodáno až v roce 1936. V tomto roce bylo objednáno dalších 85(MNO) + 10 ks (MVP) a zmatek s motory mohl dále pokračovat. A tak po variantách označovaných E-39NZ, E-39G a E-39M vyrobených v letech 1935-36 přišla poslední motorové verze E-39AG s motorem AS "Gennet Major" (150/160 k). Dostalo jej deset civilních strojů pro aerokluby. Ještě před tím stavěné civilní stroje společně s dalšími 85 ks pro MNO dostaly opět motory "Gemma" a "Marsy". Posledních deset strojů bylo vyrobeno v roce 1939 pro Slovesnký stát a byly to snad právě tyto stroje, které se zůčastnily SNP. V průběhu výroby došlo ještě k jedné viditelné změně, když byly mezikřídelní vzpěry dosud ve tvaru II s křížovým drátěným vyztužením nahrazeny vzpěrami tvaru N. Stalo se tak pravděpodobně od kusového čísla 24. Vojáci i aerokluby byly s letouny spokojeny a dá se řící, že tento stroj patřil mezi nejzdařilejší konstrukce dvojice BH. Vojenské stroje byly postupně předávány aeroklubům v nichž se rozjížděla akce "1000 pilotů republice" mající za cíl vycvičit co nejvíce nových pilotů. Doplnění nedostatečných pilotních stavů čs. letectva před očekávaným střetnutím s Německem se tak rozběhlo, ale opět trochu pozdě. 10. listopadu 1938 bylo ve stavu MNO 125 letounů E-39 a kupodivu stejný počet letounů převzali Němci. Válku přežil na našem území jeden stroj používaný pak v Kralupech n. Vlt. k vlekání. Tehdy byl typ značen C-19 a nesl označení OK-SNA.
Technický popis - dvoumístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník. Kovová kostra trupu, dřevěná křídla, ocasní plochu z ocelových trubek. Potah až na pár krycích plechů plátěný, na trupu částečně dřevěná karoserie potažená plátnem. Hvězdicový motor, dvoulistá, dřevěná vrtule. Podvozek pevný, záďový s ostruhou. Stroj měl typický prvek konstrukce BH - horní křídlo o menším rozpětí posazené na kozlíku a tedy bez baldachýnu.
Barevné provedení - letouny měly nátěr hliníkovou barvou na všech plochách. Výsostné znaky lemované červeně na obvyklých pozicích a na trupu buď označení VLU v modré barvě, nebo plukovní znak a označení cvičných letek jednotlivých leteckých pluků. Písmena a čísla pak opět měly být v modré barvě.
ZÁKLADNÍ     TTD BH-39N |
Rozpětí |
10,00 m |
Délka |
7,72 m |
Nosná plocha |
23,70 m2 |
Hmotnost prázdná |
562 kg |
Motor |
Walter NZ-120 - 88 kW |
Maximální rychlost |
155 km/h |
Dolet |
cca 585 km |
Dostup |
3 500 m |
Stoupavost |
1,3 m/s |
Výzbroj |
0 |
|
ZÁKLADNÍ     TTD BH-39G |
Rozpětí |
10,00 m |
Délka |
7,49 m |
Nosná plocha |
23,70 m2 |
Hmotnost prázdná |
610 kg |
Motor |
Walter "Gemma" - 103 kW |
Maximální rychlost |
162 km/h |
Dolet |
cca 610 km |
Dostup |
3 700 m |
Stoupavost |
1,7 m/s |
Výzbroj |
0 |
|
MODELY 1:72 |
firma | název | provedení | doba vzniku | poznámka |
RVHP | Praga E-39 | resin | 1999 | obtiskové verze Čs., SNP (ta je smyšlená), Luftwaffe. Model nevlastním, takže víc nejsem schopen říci. |
RS Model | Praga E-39 | short run | 2000 | dvě obtiskové verze stavebnice. Jedna Čs./Slov./Něm, druhá Čs./Něm./Maď. Model působí vynikajícím dojmem, jen obtisky mají sice dobrou kvalitu, ale špatný soutisk. Tedy alespoň ty moje. Nicméně mají u mne 1- . |
PODKLADY |
Čs. letadla I | V. Němeček | foto, text, | |
Vzduch je naše moře | J.Rajlich, J.Sehnal | foto, text |
LK 17,21/1981 | letadla 1939-45 | malý výkres, text, bokorys |
LK 16/1974 | monografie | |