Praga E-41 (E-1, BH-41) a 241

BH-41 z leteckého učiliště v Prostějově BH-41
BH-41
E-241 VLU s klasickou SOP E-241 pouze se směrovkou.

     V roce 1930 vypsalo MNO soutěž na konstrukci cvičného pokračovacího stroje. Podmínkou bylo použití motoru HS 8 Fb, ten byl v polovině dvacátých let standartní pohonnou jednotkou bojových strojů. MNO mělo ještě jeho zásoby a takto je chtělo elegantně využít. Nicméně tím prý neudělalo příliš radosti konstrukčním týmům Pragy, Aera a Letovu, jež se soutěže zúčastnily. Konstruktérská dvojice Beneš, Hajn měla nejšťastnější ruku při sladění vlastností draku s možnostmi motoru a její robustní dvojplošník byl vybrán za vítěze. Datum zalétání prototypu jsem prozatím nezjistil, zkoušku u VTLÚ stroj zahájil 15. září 1931. MNO objednalo sérii 43 ks, vyráběly se v Letovu, neboť tak zněla dohoda Pragy s vojáky, vojenské typy se sériově měly vyrábět v Letovu. Ostatně kapacita továrny Praga by stěží dostačovala. Stroje byly vlasně prvním sériovým strojem Pragy a tak jej vojáci původně označili E-1. Později po zavedení E-39 označení změnily na E-41. Stroj se v provozu osvědčil, mohl i s dvěmi letci létat plnou akrobacii a byl dostatečně odolný. Sloužil i k výcviku v létání bez vidu a tak vojáci projevili zájem o další dodávky. Úvodní sérií typu však byly kompletně spotřebovány zásoby motorů HS 8Fb a tak bylo nutné vybrat vhodnou náhradu. A tak 24. června 1936 stál na startu přepracovaný stroj E-241 poháněný hvězdicovým motorem Walter "Pollux" II a s modernizovaným drakem. Sériová výroba celkem 95 ks již proběhla přímo v továrně Praga, neboť ta se mezitím rozrostla. Stroj si získal ještě větší oblibu nežli jeho předchůdce. V prototypu vznikla ještě verze E-141 se vznětovým motorem ZOD, zkoušky zahájila 4. prosince 1936, ale motor byl zjevně nevydařený a vývoj dále nepokračoval. Zajímavostí typu E-241 bylo použití prvku typického pro konstrukce BH - svislou ocasní plochu tvořila pouze směrovka a trup před ní byl zploštělý - tentokrát však již ing. Šlechtou. Toto provedení SOP měl druhý prototyp a zdá se, že i některé sériové stroje.

Technický popis - dvoumístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník. Kovová kostra trupu, dřevěná křídla. Řadový motor u E-241 hvězdicový, dvoulistá, dřevěná vrtule. Podvozek samozřejmě pevný, záďový s ostruhou.
Barevné provedení - letouny měly nátěr hliníkovou barvou na všech plochách. Výsostné znaky lemované červeně na obvyklých pozicích a na trupu buď označení VLU v modré barvě, nebo plukovní znak a označení cvičných letek jednotlivých leteckých pluků. Písmena a čísla pak opět měly být v modré barvě.

ZÁKLADNÍ     TTD  E-41

Rozpětí

11,15 m

Délka

7,72 m

Nosná plocha

29,40 m2

Hmotnost prázdná

1027 kg

Motor

Škoda HS 8Fb - 220 kW

Maximální rychlost

220 km/h

Dolet

cca 770 km

Dostup

4 800 m

Stoupavost

3,5 m/s

Výzbroj

0

ZÁKLADNÍ     TTD  E-241

Rozpětí

11,15 m

Délka

8,30 m

Nosná plocha

28,56 m2

Hmotnost prázdná

1185 kg

Motor

Walter "Pollux" II - 265 kW

Maximální rychlost

230 km/h

Dolet

cca 890 km

Dostup

5 700 m

Stoupavost

4,5 m/s

Výzbroj

0

MODELY 1:72
firmanázevprovedenídoba vzniku poznámka
model připravuje spolu s E-141 RS model
PODKLADY
Čs. letadla IV. Němečekfoto, text,
Vzduch je naše mořeJ.Rajlich, J.Sehnalfoto, text

Zpět na výběr typů

Zpět na hlavní stránku