Letov Š-4

     V noci na 5. listopad 1921 zničil v Letovu požár kromě budov i téměř dokončené prototypy stíhacích letounů Š-4 a Š-3. Nicméně firma se nevzdala a typy Š-3 a Š-4 vznikly znovu. Počátkem roku 1922 stál nový prototyp značený Š-HS-1.01 na startu. Po absolvování zkoušek jej vojáci objednali v sérii 20 ks. Několik strojů v sérii dostalo označení Š-4a, slabší motor, byly odlehčeny a neměly výzbroj. Tyto stroje v našem letectvu fakticky založily zvyklost doplňovat stíhací stroj ve službě jeho hospodárnější cvičnou variantou. V provozu se stroje Š-4 příliš neosvědčili, hlavně kvůli nespolehlivosti účelně tvarovaných chladičů obepínajících prstencově příď stroje. Důvodem toho, proč chladiče tekly a praskaly byly vibrace přenášené na ně od motoru. Zařazeny byly k 3x. letce 1. LP, ale pro svou nespolehlivost byly brzy staženy a podrobeny rekonstrukci. Při ní dostaly všechny stroje slabší motor a jiné ocasní plochy. Poté dosloužily jako cvičné v Chebském LU.

Technický popis - Jednomístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník. Kostra křídel dřevěná, trupu a OP již snad kovová. Potah plátěný až na pár krycích plechů. Řadový motor, dvoulistá, dřevěná vrtule. Podvozek samozřejmě pevný, záďový s ostruhou.
Barevné provedení - Letovy Š-4 dostaly samozřejmě tříbarevnou kamufláž hnědá,okr,zelená/hliník. Na SOP a křídlech praporové výsostné znaky. Vzhledem k tomu, že stroje vydržely u jednotky o něco déle než BH-3, dočkaly se i nanesení plukovního znaku na trup. V LU pak létaly stroje v hliníkovém nátěru všech ploch. Zda všechny, či si některé zachovaly tříbarevnou kamufláž nevím. Na trupu pak bílý obdélník s černým lemem - znak LU, na křídlech a sop kruhové kokardy s červeným lemem.

ZÁKLADNÍ     TTD
Rozpětí	8,10 m
Délka	6,43 m
Nosná plocha	16,43 m2
Hmotnost prázdná	673 kg
Motor	HS 8Ba - 162 kW
Maximální rychlost	230 km/h
Dolet	500 km
Dostup	5 500 m
Stoupavost	3,8 m/s
Výzbroj	2 x Vickers 7,7 mm pevný

Zpět na výběr typů

Zpět na hlavní stránku