Letov Š-131, Š-231, Š-331, Š-431

     Vcelku nevýrazný a v době svého zavádění k letkám už zastaralý typ Š-31 se dočkal dalšího vývoje. Nejprve vznikl prototyp Š-131 se silnějším motorem "Hornet". S tímto prototypem vyhrál škpt. Kalla závod Malou dohodou v roce 1929. Postupně vznikly ještě další dva prototypy, s nimiž se továrna snažila prosadit na Balkáně a dokonce je předváděla i v Číně a Mukdenu. Dokonce snad začalo i jednání o dodávkách, ale ty se nakonec neuskutečnily. Nakonec jeden z prototypů pravděpodobně skončil v republikánském Španělsku. V roce 1931 na tento prototyp navázal technicky zdokonalený stroj Š-31a. Je na první pohled na snímcích odlišný lomenou osou podvozku a měl též jiné OP. Z něj pak vznikla další varianta této řady, stroj Š-231. To už byl vpodstatě jiný letoun. Jeho líbivé a aerodynamicky výhodné tvary předešlý typ příliš nepřipomínají. Nápadné jsou zejména polosamonosné podvozkové nohy a prstenec Townend kryjící motor. Výzbroj byla zesílena na čtyři kulomety. Jejich umístění se měnilo od původních čtyřech v horním křídle přes čtyři ve spodním až se ustálila na dvou synchronizovaných v trupu a dvou ve spodním křídle. Tento vcelku úspěšný stroj podstoupil soutěž s prototypy BH-44 továrny Praga a B-534 továrny Avia. V sázce byla pozice nového standartního stíhacího letounu armády. Během porovnáváná s prvním prototypem smrtelně havaroval čet. černín, kterému se nepodařilo vybrat střemhlavý let z 3000m po dosažení rychlosti 500 km/h. Letov svůj boj prohrál, vítězem se stala Avia B-534, jejíž výkony byly ještě vyšší. "Naštěstí" pro typ Letovu opět jednou hrozila nezaměstnanost a tak se Š-231 přeci jen vyráběl v sérii. Celkem 25 kusů bylo dodáno armádě a ta jej zařadila kam jinam než opět k 2. LP. Stroje sloužily u 37. a 38. letky (písmena F a G). Nesetrvaly tam však dlouho. Série byla dokončena v roce 1936 a již koncem tohoto roku byly všechny prodány republikánskému Španělsku, kam dorazily na počátku roku 1937. O jejich nasazení zde je známo jen velmi málo. Několik z nich prý havarovalo při prvním vzletu v důsledku špatného sestavení, další sloužily vyzbrojeny dvěmi až třemi Vickersy k ochraně objektů v týlu. jeden zbloudil do Francie, další byly zničeny při náletu nacionalistů a tři prý přežily válku a sloužily ve Francově letectvu ještě pár let jako cvičné. Jejich hodnocení je rozporné. V některých z těch mála pramenů co jsou k dispozici se tvrdí, že jen málo zaostávaly za standartní stíhačkou republikánů I-15, jinde zas zaujali stanovisko, že to byly jemně řečeno "neužitečné" stroje. Ještě před těmito událostmi u nás doma v roce 1935 vznikla další motorová verze typu - Š-331. Měla ze všech variant nejvýkonější motor a tedy i výkony. K tomu přispěl i elegantní NACA kryt motoru K-14-II. Pilot Anderle na něm dosáhl národní výškový rekord výkonem 10 651 m. Stroj byl nabízen mimo jiné i v Turecku. Nakonec prototyp skončil taktéž v republikánském letectvu, neboť to zaplatilo a mělo dostat 25 ks Š-231. Dva stroje Š-231 však mezitím havarovaly a tak byl jeden nahrazen prototypem Š-131 a druhý Š-331. Poslední verzí byla Š-431 s poněkud slabším motorem než měla předcházející třistatřicetjednička. 680 koní motoru Tiger dovolilo stroji dosáhnout jen 370 km/h. Také tento stroj byl čs. letectvem podroben zkouškám, ale v jejich průběhu byl při havárii zničen.

Více podrobností o nasazení ve Španělsku najdete na samostatné stránce. Jejím autorem je Miloš Kmeť, můj e-kolega, modelář a specialista na Španělsko. Má mé díky za obohacení informací k typu.

Technický popis - jednomístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník. Kostra stroje kovová, potažená plátnem a částečně duralovými plechy. Hvězdicový motor, dvoulistá, (Š-331 třílistá) dřevěná vrtule. Podvozek samozřejmě pevný, záďový s ostruhou.
Barevné provedení - Letov Š-131, 231 a 431 měly kamufláž khaki/hliník, Š-331 létala pravděpodobně celá hliníková (stříbrná chceteli). Standartní znaky na obvyklých pozicích, u Š-231 pak znak 2.LP, písmeno letky F či G a pořadové číslo stroje. Ve Španělsku se pravděpodobně Letovy Š-231 objevily v původním čs. zbarvení, i když už jsem viděl rekonstrukci vzhledu s pískovými plochami i v hliníkovém nátěru. Na křídlech zhora a zespodu rudé pruhy, na směrovce trikolora, na boku označení typu a pořadové číslo stroje (např. CL-002).

ZÁKLADNÍ     TTD    Š-131 Rozpětí 9.80 m Délka 7.15 m Nosná plocha 21.80 m2 Hmotnost prázdná 970 kg Motor BMW "Hornet" - 386 kW Maximální rychlost 292 km/h Dolet 450 km Dostup 10 000 m Stoupavost 14.4 m/s Výzbroj ???????	ZÁKLADNÍ     TTD    Š-231 Rozpětí 10.06 m Délka 7.80 m Nosná plocha 21.50 m2 Hmotnost prázdná 1280 kg Motor Bristol "Mercure" - 411 kW Maximální rychlost 348 km/h Dolet 450 km Dostup 9 300 m Stoupavost 9.8 m/s Výzbroj 4 x vz. 30 7,92 mm pevný 80 kg pum
ZÁKLADNÍ     TTD    Š-331 Rozpětí 10.06 m Délka 7.90 m Nosná plocha 21.50 m2 Hmotnost prázdná 1450 kg Motor Walter K-14-II - 661 kW Maximální rychlost 405 km/h Dolet 410 km Dostup 11 200 m Stoupavost 12.4 m/s Výzbroj pravděpodobně 4 x 7,92 mm pevný	ZÁKLADNÍ     TTD    Š-431 Rozpětí 10.06 m Délka 7.90 m Nosná plocha 21.50 m2 Hmotnost prázdná 1310 kg Motor A-S "Tiger" - 500 kW Maximální rychlost 370 km/h Dolet 450 km Dostup 9 500 m Stoupavost 11.9 m/s Výzbroj pravděpodobně 4 x 7,92 mm pevný

Š-231, 2. LP, 36. stíhací letka, Olomouc, 1936
model 1:72 - KoPro - postaven před rokem 1993
barvy Revell, obtisky ze stavebnice

Zpět na výběr typů

Zpět na hlavní stránku